Od dynamiky k Hathajóze

Jóga – to je pohyb, rozproudění energie v těle i mysli. Zklidnění, harmonizace, meditace.

Jako malá holka jsem byla hodně aktivní. Od malička jsem milovala pohyb na jakýkoli způsob. Řekla bych, že z rodiny jsem byla největší „střevo“, které chtělo všechno zkusit, všude chodit, takže nikdy to nebylo tak, že by mě rodiče museli do pohybu nutit. Šlo mi téměř vše, až na gymnastiku. Ta mi zas tak dobře nešla, chtě nechtě 😬. Provaz ani rozštěp jsem nikdy neudělala, což mě dost štvalo a doteď obdivuji ty „gumové“ lidi, co tohle a mnohem víc se svým tělem dokáží  a ještě se u toho usmívají, jakoby to byla hračka 😊.

Na základce jsem vedle tělocviku chodila do sportovek, takový ten atletický oddíl, skoky do dálky, do výšky, běhy různě dlouhých tras, hod oštěpem, koulí, štafeta, soutěže. Vyfasovali jsme na závody tretry a navzájem si porovnávali, kdo má nejostřejší kolíky na podrážce 😊. Já to prostě milovala. Ten pohyb, ten adrenalin, soustředění, soutěžení, atmosféra závodů a ten pocit po závodech, když se mi něco hodně povedlo.

Pak následovalo dlouhé období volejbalové éry, který jsem hrála závodně až do mých gymnaziálních let. Poté už jen pro zábavu či rekreačně. Souběžně s volejbalem jsem chodila do aerobiku. Zase trochu jiný pohyb. Taneční a rytmický. Aerobik byl pro mě tehdy pohybem pro radost, odreagování, žádné soutěžení. Na zápasy jsme nejezdili, za to každoroční zájezdy k moři s aerobikem a plným autobusem ženských stály za to 😊. Kopec srandy a zážitků, k tomu dávka ranního a večerního aerobiku na prostranství u moře, za doprovodu hudby z repráků a procházejích lidí či přihlížejícího obecenstva, které to taky roztancovalo.

Jako studentka gymnázia, jsem se ráda zúčastňovala i našich „Diskomaratonů“ v rámci školy. Rozumějte, cvičení aerobiku – sestavy, posilovaní, výdržové pozice, vše za doprovodu hudby. Cvičilo se 55 minut v kuse a vždy 5 minut pauza. Cvičilo se od rána až do večerních hodin, kdy zůstala poslední, která zvítězila.

Tři roky po sobě jsem se umístila mezi prvními třemi, 2x zvítězila, jednou mi to uniklo 😊. A víte co? I po osmi hodinách tančení jsem byla ještě nabitější, plná energie a maximálně happy z vítězství, že nikdo nevěřil, že jsem tančila celý den. To vás tak strašně nabije a já milovala ten pocit, když člověk vytrval, věřil tomu a ono se to stalo. A zase ta hlava 😀 (nastavení mysli, víra).

Řeknu vám ale, že rána a pár dalších dnů po maratonu byla pekelná. Sražená kyselina mléčná v nohách a celém těle dávala o sobě bez milosti znát. Nemohla jsem chodit ani do schodů a věřte, že ze schodů to bylo ještě horší. Ale i tak, rok co rok jsem se zase účastnila, až došlo k tomu, že jsem, pro změnu, začala předcvičovat a nechávat vyhrávat druhé 😀.

Tímto bych ukončila kapitolu mých dynamických aktivit a přešla k těm pomalejším, které teď mají mé srdce. Nebylo to vlastně ani tak chtěné a už vůbec ne plánované, ale okolnosti mě k tomu donutily. A jsem za to ráda, hodně mi to v době, kdy jsem na tom nebyla dobře fyzicky i psychicky pomohlo. Pohyb dostal jiný rozměr, poznala jsem jinou dimenzi vnímání těla.

Řeč je o technikách jako je cvičení tai-chi, čchi-kungu, pilatesu, jógy. Život se mi v té době změnil, zpomalila jsem své tempo.

Začala jsem vědomě pracovat se svým dechem, tělem a myslí. Tělo i mysl se zklidnily, já se naučila dýchat do břicha a vnímat svůj dech.

Posilovat i námi neviditelné svaly a celkově se do tohoto typu cvičení zamilovala. U předešlých mých dynamických rychlých aktivit, na to nebyl čas ani prostor. Tam jsem jela hlavně na výkon.

V době těhotenství jsem s dcerkou v bříšku a pak i se synem navštěvovala těhotenskou jógu, kterou vřele doporučuji. Je to něžný pohyb pro váš i vaše miminko, intenzivní chvíle spojení mezi vámi a miminkem, příprava na porod jak po fyzické, tak i psychické stránce, práce s trpělivostí a dechem.

Nyní v rámci časových možností navštěvuji Hathajógu, kde se krásně po celém dni zrelaxuji, uvolním, protáhnu. Je to čas jen pro mně.

Hathajóga přirovnává lidské tělo ke květině lotosu. Stejně jako se lotos s východem slunce otevírá, otevírá se tělo s nádechem. A stejně, jako se lotos se západem slunce zavírá, zavírá se tělo s výdechem. Vědomé dýchání = dechová cvičení, určená k ovládání dechu, zklidnění mysli, meditaci jsou základem hathajógy, stejně jako výdržové pozice – ásany, fyzická cvičení.

Během cvičení se vždy ponořím do sebe, vizualizuji si to, co nám je během provádění ásan řečeno a jsem neustále fascinována tím, co naše tělo a mysl dokáže. Vychutnávám si jak pohyb, klid, protažení, tak i hudbu, kterou jogín pouští (hudba šamanů).

Vyvolává to ve mně krásné vzpomínky a pocity z pobytu u šamana v Peru, kde jsem na krátkou dobu pobývala a meditovala s mým manželem a „duševní“ kamarádkou Džamkou, která nás k němu přivedla.

Po hodině a půl odcházím z hathajógy odpočatá, protažená, zrelaxovaná, abych vnesla klid i do našeho hnízda, kde běhají, skáčou a překřikují se ty naše dvě ptáčata 😘.

Zuzana Kučerová
Píšu o tom, co mě baví, zajímá a někam posouvá. Sdílím to, protože mám pocit, že by se to mělo vědět či poznat :-). Neustále rostu, vždyť i CESTA JE CÍL.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů